SJEDNÁNÍ SMLUVNÍ POKUTY

Tento pojem se netýká zákona, ale dojednání, které vzniká v rámci smlouvy, kterou podepisujete. Často se jedná o smlouvy na bázi půjčky, tedy týkají se většinou nějaké hotovosti peněz, s kterou disponujete jako věřitel a půjčujete ji někomu jinému, tedy vašemu dlužníkovi, který s vámi může dohodnout tyto smluvní podmínky a z nich vyplývající i pokuty, například za nesplnění dohodnuté splátky, která vzniká při splácení vypůjčených peněz.
V rámci uzavírání smlouvy se tak může věřitel, čili ten, kdo peníze půjčuje, tímto způsobem jistit, aby byl v právu při případném zpoždění platby nebo ještě v horším případě, pokud mu dlužník nebude dluh splácet vůbec. Proto se také tyto podmínky mohou domlouvat při porušení práv a povinností daného dlužníka.
Tato pokuta může být ve formě jednorázového poplatku, který si mezi sebou dvě strany určí nebo jde o procentuální částku, která naskakuje podle období, za které neplatíte.
Věřitel a dlužník tak mezi sebou mají jistou smlouvu právě s těmito nastavenými poplatky při případných problémech. Tedy jde o jistou formu pokuty, aby byl daný jedinec, který nesplní své povinnosti potrestán. Takto se to dá logicky běžně formulovat a vysvětlit.
Sjednávat se může limit nárůstu pokuty nebo doba, po kterou může narůstat. Výše tohoto postihu však musí být přiměřená hlavnímu závazku a také ostatním dalším okolnostem.
Zajímavostí může být, že pokud by tato částka byla nějak extrémní nebo v rozporu s dobrými mravy, tak by ji soud nemusel uznat nebo by ji mohl snížit.
Soud o tomto jedná pouze v případě, že dlužník něco namítá. Nečiní tak na vlastní uvážení.
Pokud soud obdrží návrh, který bude touto formou formulován, na snížení požadavků smluvní pokuty, od dlužníka, a soud zjistí, že svého moderačního práva využije, tak nastupuje další bod a to samotné snížení této částky. Posuzuje, o kolik moc danou příliš vysokou částku za pokutu sníží. Po tomto jednání už je všechno vyřešené.
Možnost soudu však také není neomezená ani v tomto ohledu. Věřitel má vždy nárok alespoň na zaplacení již vzniklé škody. Kritériem hodnocení také nejsou osobní, majetkové či sociální poměry obžalovaného.Informace se týkají jen úvěrů, které nejsou spotřebitelské úvěry ve smyslu zákona 257/2016, sb. o spotřebitelském úvěru.