DANĚ

Kdo by je v naší době a zemi neznal. Daně platíme za všechno. Existují proto daně přímé a nepřímé.
Daně přímé – tyto daně se srážejí z našich příjmů. Každý občan tak má povinnost podat daňové přiznání a daň ve stanoveném termínu zaplatit. Zde také patří: daně z příjmů (fyzických osob, právnických osob, srážkové daně), dále jsou to daně z nemovitostí, dědické a darovací. Daň z převodu nemovitostí a silniční daň.
Přímé daně musíme odvádět všichni, avšak zde se často vidí aspekt, kde se snaží daňové subjekty snižovat daňový základ. Daň z příjmů si tak zbytečně nenavyšují podnikatelé, kteří neusilují o zvyšování zisku, z čehož se při výpočtu daně vychází. Často se tak snaží o to, aby za prostředky získané z výnosů nakoupili další majetek, rozšířili svou činnost nebo vyplatili nějaké odměny.
Daně nepřímé – jsou obsaženy v cenách výrobků a služeb. V podstatě tedy nejsou na oko viditelné. Někdo jiný ji vybírá a někdo jiný ji za nás odvádí. Zde se tak uvádí daň z přidané hodnoty a spotřební daně.
Výše těchto daní závisí tedy na tom, kolik výrobků či služeb nakoupí. Nemůžeme ovlivnit jejich výši a také je nemůžeme nezaplatit, proto má stát u těchto větší jistotu, vždy jim přijdou peníze za jakékoliv zboží či službu, kterou si nakoupíme či zprostředkujeme. Státu tak poskytují pravidelný příjem, který je pro ně velice významný.
Co mají všechny daně společného?
Každá daň musí mít předmět daně – což udává, za co se daň vlastně vybírá. Zde existují také výjimky. Některé příjmy se mohou týkat daní, ale stát je může od placení takzvaně osvobodit, proto se daň nevybírá. Dalším bodem je rozhodně základ daně – tento prvek nám říká, z čeho se bude daň vypočítávat. Od základu daně je možné odečíst určité částky, čím vznikne upravený základ daně. Sazba daně – tento faktor uvádí, kolik z upraveného základu daně bude činit daň. Slevy na dani – z vypočítané daně je ještě možné odečíst jisté slevy.

Informace se týkají jen úvěrů, které nejsou spotřebitelské úvěry ve smyslu zákona 257/2016, sb. o spotřebitelském úvěru.